DOBRÉ VÍNO SE RODÍ NA VINICI, NE VE SKLEPĚ. . .

Podoblast Slovácko se nachází na jihovýchodním cípu České Republiky, na hranicích se Slovenskem a Rakouskem. Relativně chladné kontinentální podnebí je svým charakterem podobné Alsasku ve Francii, Baden v Německu nebo Weinviertel v Rakousku, neboť se nachází ve stejné nadmořské výšce. A podobně jako v těchto vyhlášených oblastech, i na Slovácku existují faktory, které zmírňují toto chladné podnebí, a tím přispívají k tvorbě krásných strukturovaných vín. Slovácko je asi nejvíce známé díky svým suchým bílým vínům (Veltlínské zelené je nejčastěji vysazenou odrůdou stejně jako v Rakousku), ale také expresivní a komplexní červená vína (napr. Pinot Noir). Ale kromě těchto mezinarodních odrůd tu najdeme opravdu velké množství typických moravských odrůd a hlavně našich oblíbených novošlechtěnců. Některé z nich, např. Cabernet Moravia and Cabernet Cortis, byly vyšlechteny přímo tady u nás na Moravě a snad i proto se jim tu tak výjimečně daří.

Mikroklimatické podmínky a terroir v blízkosti města Dubňany jsou naprosto jedinečné. Situované v povodí řeky Moravy v nízké nadmořské výšce (kolem 200 m.n.m) zde můžeme nalézt zvlněné kopce (lidově zvané Slovácké Toskánsko), pole a louky s nízkým zalesněním. Lehké černozemě absorbují teplo a sluneční energii v letních měsících, ale současně je příjemně ochlazována větry ze severovýchodu. Tyto faktory prodlužují vegetační období ve vinici do pozdního října, někdy i počátku listopadu. Některé z našich vinohradů jsou vysazeny na povrchu vyhaslé bahenní sopky, bohaté na vápenná ložiska. Jiné jsou na těžkých slínových půdách, které slouží zvláště v horkých letních měsících jako zásobárna vody.

Ale ani tady to nekončí: Slovácko má něco, co nenajdete v Alsasku ani Baden. Těžká manuální práce ve vinohradech a na polích, víra v Boha a úcta k přírodě se po dlouhá století promítají do tradic, tanců, písní, křesťanských svátků a architektury, jenž jsou součástí každodenního života na slovácké vesnici. A láska k vínu se prolíná těmito tradicemi jako neviditelná nitka, pomáhajíc tyto tradice do dnešní doby poctivě dodržovat a spojujíc lidi v soudružnou komunitu. František a Maruška jsou toho také důkazem: seznámili se na krojovém plese, a dodnes jsou tradiční kroje a folklór neodmyslitelnou součástí jejich identity. A jelikož nesou takové specifické příjmení, nikoho nepřekvapí, že Františka často zastihnete ve vinohradu, jak si u práce zpívá svoji oblíbenou: “Od večera do rána, muzika nám vyhrává. A já pijem a já pijem dobré vínko z pohára.”

František: “Půdu a vinice máme v opatrování jen na dobu určitou a musíme se o ně starat tak, abychom je mohli předat dalším generacím v pokud možno ještě lepším stavu.”

František si uvědomuje, že má zase obrovské štěstí. Jeho syn ve vinohradnictví rád pokračuje. A je moc šikovný. František vidí, že každá generace přináší do vinohradnictví něco nového a užitečného: nové nápady, nove vize, nove technologie.

Dnes, na celkových 10 hektarech vinic se pyšně tyčí desetitisíce hlav. Zdravé a vysoké vinohrady. A my jejich hrozny přeměníme na vína vysoké kvality. A to všechno s obrovskou dávkou lásky, jak my říkáme s LOL (Lots of Love)!